Na internetu je záplava informací a je potřeba rozpoznávat, které informační zdroje jsou pravdivé a které nikoliv. Mezi základní kritéria, při odhalování nekvalitních informačních zdrojů patří rozsah textu, retrospektiva zdroje, producent informací, dostupnost zdroje a cena informací. Na základě důvěrnosti elektronický zdrojů jsou rozděleny do tří skupin:obrazovka s Googlem.jpg

  • Zdroje matoucí – zdroje, o kterých je známo, že publikují záměrně lživé informace
  • Neautorizované informační zdroje – není známo, zda publikované informace jsou, či nejsou pravdivé
  • Autorizované informace – ověřené a důvěryhodné informace (bývá uveden zdroj, autor a odkazy na další ověření informací)

Nekvalitní a lživé informace můžeme tedy odhalit podle:

  • autora a jeho pověsti
  • korporace, která stojí za vznikem dokumentu
  • designu stránek
  • citací a odkazů na čerpanou literaturu

Informace lze na internetu vyhledávat pomocí různých vyhledávačů. Vyhledavače informací lze rozdělit na předmětové katalogy, vyhledávací stroje, metavyhledavače a virtuální knihovny.
Předmětové katalogy

  • fungují na principu hierarchie
  • jsou budovány ručně
  • pokrývají menší část webového prostoru
  • vhodné použít v případě, kdy přesně nevíme, co hledáme
  • používají se při vyhledávání informací o firmách či výrobcích
  • Yahoo!, Seznam, Centrum a další

Vyhledávací stroje

  • automatizovaný sběr dat za pomoci robotů
  • používáme hlavně v případě, pokud víme, co přesně hledáme, a pokud chceme projít co největší množství stránek.
  • Google, Alta Vista, Excite a další

Metavyhledavače

  • uživatelský dotaz je odeslán do několika různých informačních zdrojů (každý zdroj má svůj vyhledávací systém)
  • Globalsearch, Search, Kartoo a další

mobil s Googlem.jpg
Virtuální knihovny

  • ručně budované databáze zaměřené na odbornou literaturu
  • tvořeny informačními odborníky
  • zaručují kvalitu informací
  • Public Library, Virtuální polytechnická knihovna a podobně